Jdi na obsah Jdi na menu
 


O MĚ

o-me-01.pngJmenuji se Marek Pokorný a chovu holubů se věnuji od dětství, kdy mě kouzlo holubaření zcela pohltilo. Bydlím ve Zvoli, což je malá vesnice přibližně 10 kilometrů jižně od Prahy. Aktuálně chovám Parukáře a Čínské holuby.

 

1997-2007

K holubům mě přivedl kamarád Honza Chrudimský, se kterým jsme si v té době užili spoustu legrace. I přes prvotní odpor rodičů jsme vystavěli malý holubník s provizorní voliérou a dovezli první holuby. V začátcích se jednalo o Moravské pštrosy černé šupinaté, bílé Benešovské holuby a Pošťáky. Nikdy nezapomenu na ten pocit, když se vylíhla první holoubata. Bylo to něco úžasného. Přibližně po roce jsem za výrazné podpory jednoho místního starého včelaře (pana Kadeřábka) vystavěl nový holubník s celou stěnou budníků, dvěma párovačkami a stříškovými sedačkami. To už jsme holubařili s dalšími kamarády Zdeňkem Kataržukem, který měl úžasný chov Hýlů snad všech rázů a Petrem Škobisem s Římany. Když Zdeněk přecházel na Parukáře, celý chov Hýlů mi věnoval. Ten se u mě bohužel neohřál příliš dlouho, protože krátce na to mě navštívila kuna a pobila vše. V této době se vytříbil můj vkus na holuby a já začal inklinovat k menším plemenům se středními a krátkými zobáky. Základ tvořili bílí Rakovničtí kotrláci nad jejichž válením se podivoval nejeden kolemjdoucí :) Dále pak černé Jeptišky, několik Pražských krátkozobých rejdičů a hlavně pár Čínských holubů. Tito holoubci určili směr, jakým se bude moje následné holubaření ubírat. Společně s ostatními kamarády jsme se přihlásili do ZO ČSCH  v Mníšku pod brdy, kam jsme vlakem dojížděli několik let. Zde vznikla přátelství, která drží dodnes např. s Arnoštem Krištůfkem, veteránem v chovu Moravských pštrosů.

 

2007-2012

V průběhu studií na střední škole, se na můj holubník naučili lítat dravci, kteří mi postupně celý chov zdecimovali. Nejednou jsem přišel ze školy a dravec seděl na výletovém prkně holubníku. Byl to pro ně velmi pohodlný špajz a mě tím tehdy od holubaření téměř odradili. Holuby jsem míval vždy na volno. Po tom co na holubníku nic nezbylo, pro mě nastalo období temna.

 

2013-2015

Myšlenku o znovuobnovení chovu jsem v sobě měl stále, a když Zdeněk Kataržuk v roce 2012 obnovil chov Parukářů, bylo rozhodnuto. Velmi mě to namotivovalo a z kraje roku 2013 stavím komorový holubník s voliérou pro dvanáct párů a zakládám tento web. Plemeno bylo jasné – Čínský holub. Představa o tom, jak lehce v dnešní době seženu chovný materiál, se minula s realitou. Oslovil jsem téměř všechny chovatele Čínských holubů u nás, které jsem dokázal vyhledat na internetu. Odpovědi byli vesměs podobné, většinou že už nic nemají, ať se ozvu po chovné sezoně. První holuby jsem získal od Pavla Drby a Luboše Komjatiho. Část potom od pána ze Slovenska, za kterým jsem jel na trh do Uherského hradiště. Asi největším přínosem do mého chovu Číňanů byli holubi od Radomíra Hadraby, kterému bych také rád poděkoval. Tou dobou přilétl k Petrovi Škobisovi na holubník cizí PRK a já kontaktoval Lubomíra Drahoše, jestli není jeho. Když si pro holuba přijel, naverboval nás do ZO ČSCH Vestec. Tímto se odstartovala naše holubářská etapa, kdy jsme společně s Petrem a pár dalšími spolkaři začali objíždět některé výstavy a trhy. Tady musím moc poděkovat Robertu Jirkovskému, který nás na velkou část výjezdů vozí dodnes.  V průběhu těchto let se podařilo naimportovat chovný materiál z okolních zemí (Německo, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Rakousko). Kapacita mého chovatelského zařízení již nedostačovala, takže jsem postavil další dvě oddělení s voliérami pro odstav holoubat a posílení mateřského holubníku, jenž jsem záhy prodloužil o další krytou voliéru. Po několikaletém navštěvování speciálních výstav jsme se se Zdeňkem stali členy Klubu chovatelů strukturových holubů.

 

2016-2018

Začátek tohoto období se pro mě stal zlomovým a to ve dvou rovinách. Ta velmi špatná byla v tom, že Petra Škobise potkaly velké zdravotní komplikace s trvalými následky a tím, naše společné holubaření skončilo. Druhým momentem bylo to, že se u mě shodou náhod objevil pár Parukářů, který odstartoval můj další velký zápal. Jak jsem psal výše, vždy jsem inklinoval spíše k malým holubům s kratšími zobáky, ale musím říci, že si mě tito holubi po velmi krátkém čase úplně podmanili a jejich chov se pro mě stal obrovskou výzvou. Základ mého chovu pochází z holubníku Pavla Drby, kterému jsem moc vděčný za jeho přístup a patří mu velký dík. Vždy si spolu výborně zaholubaříme a jeho holubi se stali motorem mého chovu Parukářů. První sezónu jsem odchoval ze dvou párů parukářů přes dvacet holoubat z většiny ve vynikající kvalitě. To mě opět řádně namotivovalo a já postavil další chovné zařízení, tentokrát oddělení s 12ti samostatnými chovnými boxy, což je podle mě pro chov Parukářů ideální. Do další chovné sezóny jsem již nastupoval s přibližně 20ti páry Parukářů a 30ti páry Číňanů. V průběhu podzimu jsem chov obou plemen posílil o několik importovaných, ale i holubů domácích chovatelů. Zde určitě patří poděkování Sašovi Veselému, Josefu Kostkubovi, Zdeňkovi Kataržukovi, Fandovi Francovi, Lumíru Adamcovi, Mariánu Mackovi, Josefu Kubištovi a Ladislavu Chlebounovi. V chovné sezóně 2018 již bylo na holubnících z čeho vybírat a kvalita odchovu (především u Parukářů) jde nahoru. Odchov u Parukářů čítal již přes 100ks. V průběhu posledních třech let, jsem výstavnictví zúžil na dvě akce Klubu chovatelů strukturových holubů a to na Přehlídku výletků a Speciální výstavu.

o-me-02.jpg

 
 


Poslední fotografie



* PŘEKLADAČ / TRANSLATOR *


Anketa


ČSCH

cesky-svaz-chovatelu-logo.png


DOPRAVA ZVÍŘAT

privez-banner240x240.jpg


IFAUNA

ifauna.png


KRMIVA


PINTEREST

muj-pinterest.png


POČASÍ

Počasí Zvole - Slunečno.cz


Potřeby pro chovatele

hradsky-skunk.png


ZEMĚKOULE


Archiv

Kalendář
<< květen >>
<< 2019 >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Statistiky

Online: 41
Celkem: 1464008
Měsíc: 30402
Den: 835