Jdi na obsah Jdi na menu

 

Čínský holub a jeho nejmodernější barevné rázy

Čínský holub byl v první polovině 20. století vyčleněn ze skupiny holubů racků a zařazen mezi holuby strukturové, kam svým ojedinělým utvářením pernatých ozdob nepopíratelně patří. Jeho pernaté ozdoby vznikly modifikací náprsenky severoafrických racků, zřejmě drobného racka tuniského. Ve Španělsku a Severní Africe byli chováni holubi s náprsenkou výrazně rozšířenou, kterou v dolní polovině dělila růžice. V polovině 19. století se tito holubi dostali do rukou pařížského obchodníka s holuby Destriveaxe, který je nabízel pod atraktivním „obchodním“ označením čínský racek, i když s Čínou neměli nic společného. Postupně se rozšířili do Francie, Německa, Španělska a později do Holandska. Velké zázemí nalezli snad ve všech zemích Skandinávie a poměrně záhy se rozšířili do Severní Ameriky, kde byli úspěšně chováni již koncem 19. století, a Austrálie, kde vzniklo mnoho moderních rázů.


• čínský holub žlutý

Významného prošlechtění pernatých ozdob bylo dosaženo po nakřížení parukářů, které přineslo zkvalitnění krčních límců i tzv. kalhotek. Vznikla tak sestava několika úzce navazujících pernatých ozdob. Horní část krku pokrývají oboustranně rozvinuté krční límce, které oboustranně plynule přechází do hřívy. „Kačírky“ jsou buď stočená a směrem k hlavě zvednutá nebo protočená a ležící pera na ramenou či hřbetu. Nadměrný výskyt kačírek postihují některé vzorníky, včetně současného německého, jako vadu. Běžný výskyt kačírek je tolerován a mezi chovateli i žádán. Takoví holubi se zpravidla vyznačují perfektními pernatými ozdobami. Horní poduška je nejnápadnější pernatou ozdobou. Sestává z dlouhého, měkkého, nahoru a do stran rostoucího prsního opeření. Po stranách je horní poduška plynule zaoblená a dosahuje až ke krčnímu límci. Ohbí křídelních štítů zcela překrývá. Pěšinka, která vznikla modifikací původních růžic, vodorovně odděluje horní a spodní podušku, v ideálu probíhá od jednoho ramínka ke druhému. Čím je umístěna níže, tím je holub cennější. Dolní poduška je tvořena z dolů a do stran rostoucího peří v prostoru mezi pešinkou a kalhotkami. Díky délce a šířce per, které ji spoluvytváří, jsou dolní ohyby křídel zcela překryty. Tomuto překrytí říkáme „deka“. Deka musí být zvlášť výrazná druhým a třetím rokem holuba, jestliže je pouze naznačená, je to velkou vadou. Kalhotky jsou silně vyvinuté chomáče per v prostoru před stehny, zasahují pokud možno až k prstům.
Tělo čínských holubů je krátké a širokoprsé. Významnou charakteristikou moderních holubů je nízký postoj a celkově vyšší než delší tělesný rámec. Hlava je mírně klenutá, mezi očima široká, čelo plné. Oči jsou velké a živé, tmavé u bílých, štítníků a barevnoocasých, červené až oranžové u jiných rázů. Obočnice jsou hladké, světlé, nikoliv červené. Zobák široce nasazený, zkrácený, střední. Světlý u bílých, štítníků a barevnoocasých, u jiných rázů světlý až černý dle zbarvení. Krk střední délky je lehce nazad prohnutý, což je jednou z dalších plemenných charakteristik. Hruď a záda si přejeme co nejširší. Křídla žádáme co nejkratší s širokými letkami. Ocas je rovněž krátký a dobře složený. Musí sestávat z 12 rýdováků. Američtí chovatelé doporučují vždy překontrolovat přítomnost obou krajních rýdováků. Nohy vyžadujeme krátké, široce nasazené, neopeřené.


• čínský holub červený běloštítý

Celosvětová obliba čínských holubů a tvůrčí schopnosti jeho chovatelů přinesly své plody v podobě obsáhlého počtu barevných a kresebných rázů. O jejich rozvoj se nejdříve zasloužili němečtí, holandští a skandinávští chovatelé, později chovatelé z USA, Kanady a Austrálie. Není tedy překvapením, že vzorník amerického klubu chovatelů tohoto plemene připouští všechny známé barvy a kresby. Současný německý vzorník dbá na vymezení barevných rázů a vedle běžně uváděných jmenuje i rázy andaluzián, černý se stříkanou hlavou, almond, kite, golddun, agate v červené a žluté barvě, de roy, tygry, štítníky, barevnoocasé a běloštítné, ty zatím pouze v červené a žluté. Andaluziáni mají černomodré zbarvení hlavy a krku, hruď, břicho a vějíř o něco světlejší, tmavomodré křídelní štíty mají načernalé lemy, letky vyúsťují tmavě. Mírné a nepříliš nápadné prorezavění letek je přípustné. Almondi mají na krémovém až mandlovém základním zbarvení pokud možno pravidelně rozložené skvrny nebo celá pera v různých barvách. Ruční letky a ocas jsou krémové až probělené, s modrými a černými skvrnami, popř. delšími plochami. Zbarvení s věkem holuba tmavne. Holubice jsou zpravidla světlejší než holubi. Zbarvení kite je černě tmavé s větším nebo menším bronzovým leskem na krku a hrudi, bronzové plochy jsou zastoupeny také v letkách a ocase. Golddun (síroví) jsou rozředění kite, jejich barvu zesvětluje okrový nádech na hrudi, který přechází až na břicho. Ruční letky a pera vějíře jsou okrem prosvětleny. Agate jsou jednobarevní holubi, po přepeření méně nebo více probělení, bez ustálené kresby. Ruční letky a ocasní pera jsou barevné. Proběleno je vyústění per. U de roy je základní zbarvení oranžově (načervenale) žluté, s bronzovými skvrnami nebo většími plochami, občasně s větším nebo menším podílem bílé. Letky a ocasní pera jsou většinou světlejší. Vzorník NPA (National Pigeon Association / USA) specifikuje tyto rázy, z nichž první dva byly do Čech importovány z Kanady. Modrý pruhový Indigo je holub ovlivněný faktorem heterozygotní indigo, kdy při světle modrošedém vybarvení se zeleným leskem vykazují oba pruhy bronzové zbarvení. Qualmondi jsou pruhoví, kapratí i tmaví. Tento faktor příbuzný s mandlovým připomíná bělouše, kdy vyvolává (zpravidla jakoby žíhané) probělení per. Modifikuje všechny barvy. V zámoří jsou oblíbeni hnědí a khaki, dále šedohnědí, popelavě červení pruhoví, kapratí, levanduloví a jahodoví, dominantně žlutí pruhoví a kapratí, krémoví (rozředěná celoplošná popelavě červená), bělouši v různých vzorcích a v kombinaci s jinými faktory, třeba celoplošným / plnobarevným (spread), heterozygotní indigo kapratý a heterozygotní indigo tmavý, kde je na modrém holubovi vzorek křídelních štítů tvořen modrou, černou a bronzovou barvou. Stříkaní a straci jsou vystavováni v poměru barevných a bílých per mezi 1/3 až 2/3. Chovají se také štítníci a běloocasí. V AOC třídě jsou zahrnuty všechny rázy a barvy, které nejsou v oficiálním vzorníku. Obsahuje redukované, opál, toy stencil, bronzové, bělohlavé, bezpruhé, stračí (bělokřídlé a běloprsé) a jiné indigo než modré heterozygotní.


• čínští holubi – EV Wels 2000

Čínský holub je oblíbený mezi začínajícími chovateli i mezi dospělými, bohužel právě u nás mu není věnována taková pozornost, jakou by si zasluhoval. Na speciálních výstavách českého klubu byli v minulosti k vidění převážně bílí, sporadicky pak modří černopruzí a stříbřití holubi. V posledních letech jsme rozšířili tuto trojici o černé, žluté a červené štítníky. Výstavy získaly na atraktivnosti, neboť čínskému holubu barevná rozrůzněnost velmi sluší. K nejatraktivnějším rázům, které u nás zřejmě nejsou chovány, patří černí tygři a stříkaní, které známe z Rakouska či Skandinávie, dále holubi mandloví (almondi), andaluzští a běloštítní. Čínského holuba lze chovat s jinými i mnohem většími a temperamentnějšími holuby. Z hlediska chovatelské péče je nenáročný, plodný a spolehlivý rodič. V podmínkách českého holubářství by si zasloužil nejen rozšíření palety barev a kreseb, ale také okruhu chovatelů.

text a foto: Alexandr Veselý
Zdroj: www.ifauna.cz