Po 18 - 20 dnech, kdy rodičovský pár sedí na vajíčkách, se začínají líhnout malá holoubátka, jejichž život je během prvních zhruba 30 dnů závislý především na péči rodičů nebo také nás chovatelů.
Někdy se stává, že holoubě má problém se dostat z vajíčka ven. Pokud tento problém zaregistrujeme, můžeme holouběti pomoci, ale lépe je počkat až 20. den a i tak postupovat velmi opatrně v místech, kde již začalo samo zobáčkem klovat. Nicméně tato situace nám také naznačuje, že ne všechno na holubníku je v pořádku, může signalizovat i zdravotní problém samotného holouběte.
Prvních šest dní je holoubě slepé, pokryté žlutým „prachovým“ peřím (hustota tohoto „opeření“ je závislá na barvě holouběte), a jeho termoregulační systém začíná fungovat teprve okolo desátého dne života. Právě během prvních šesti dnů není vhodné pár příliš rušit při krmení holoubat, můžeme občas zkontrolovat, zda jsou malí dostatečně nakrmeni, případně, zda vše funguje jak má – může se stát, že malý bude rodiči vynesen z hnízda, jeho růst nebude odpovídat věku, což opět většinou signalizuje nemoc, malé může být také ušlapáno, např. při bitce holubů v budníku. Prvních zhruba 10 dní jsou holoubátka krmena tzv. holubí kaší. To je sýrovitá hmota, která se holubům vytváří na stěnách volete, zhruba po 14 dnech sezení na vajíčkách.
Toto je také důvod, proč některá volatá plemena holubů mají v období kašování časté problémy se svěšeným voletem, protože při vytváření kaše se jim oslabí stěna volete a může tak docházet k zápalům a kvašení. Mezi tato plemena holubů patří především norvičský voláč a elstr. Pokud chceme u těchto plemen mít kvalitní holuby, je nutné využívat chůvy.
Mezi osmým až desátým dnem můžeme holoubata kroužkovat. V tomto období je vhodné kontrolovat, zda jsou mladí dostatečně nakrmeni. Okolo 14. dne nastává často kritické období, protože někteří holubi opět začínají honit své partnerky na další hnízdo a především v chladných měsících to může být pro mladé velmi nebezpečné, protože holubi na nich již přestávají sedět a holoubata jsou zároveň příliš malá a často hynou díky podchlazení. V těchto dnech života holouběte se objevují první péra, jejich růst trvá zhruba 5 následujících týdnů a po 10 týdnech se mladí holubi začínají přepeřovat.
Aby byl vývoj mladých správný, je nezbytné, aby rodiče dostávali kvalitní krmení, měli dostatek minerálů a vitamínů, tak aby si je mohli podle potřeby doplňovat, čistá voda je samozřejmostí. Nesmíme však zapomínat ani na hygienu krmítek a napáječek, protože pokud bude napáječka znečištěná, čistá voda pomůže jen tehdy, když zároveň napáječky umyjeme. Stejně tak důležitý je i čerstvý grit, koláče, případně i různé minerální a vitamínové moučky. Je nutné zajistit, aby k nim měli holubi neustále přístup a je vhodné je pravidelně doplňovat. Dáváme raději menší množství, které častěji doplňujeme, aby grit nebo moučky nevlhly.
Důležitá jsou také hnízda, ve kterých mladí holubi přebývají. Tady máme několik možností a je na každém z nás, pro jakou volbu se rozhodneme. Předně pokud používáme keramické, plastové, či sádrové hnízdní misky, je dobré do nich dávat ještě tzv. vklady, které zajišťují plastičnost – to znamená, že zabraňují rozbití vajíčka a také slouží k tomu, aby se holoubatům nerozjížděly nohy. K těmto účelům může posloužit i starý koberec s nízkým vlasem, aby se zase pro změnu holoubatům nezachytávaly drápky. Výhodou plastových hnízd je jejich snadná údržba, u sádrových hnízd používají chovatelé např. noviny, kterými obalí hnízda ve chvíli, kdy jsou v nich mladí, aby zabránili jejich znečišťování. Na trhu máme hnízda z papíru, která jsou sice jednorázová, ale zajišťují maximální hygienu holubníku. Viděl jsem i hnízda z PVC trubek, oblíbené jsou také dřevěné rámečky, kdy se rozměry upraví podle konkrétního plemene. Oblíbeným materiálem na stavbu hnízd je sláma nebo seno. Holubi si jsou schopni postavit neuvěřitelné stavby, je však nutné pohlídat, aby se vajíčka, případně mladí do slámy nezamotali nebo nepropadli a tím neprochladli. Používají se také hobliny, ale u nich je problémem jejich prašnost. Já osobně používám druhým rokem papírová hnízda, kdy je po vylétnutí holoubat jednoduše z holubníku odstraním a je „vyčištěno“. Tato hnízda ještě kombinuji se slámou, která je ve vrstvě cca 5 cm na podlaze holubníku. Sláma totiž stimuluje rodičovský pud holubů a toho využívají i chovatelé poštovních holubů při motivaci svých závodníků před letem. Pozor však na větvičky. Pokud mají holubi možnost volného proletu, rádi si sbírají v okolí svého holubníku všelijaké větvičky, provázky nebo listí, ze kterých pak stavějí svá hnízda. Toto může být důvod, proč mají holoubata křivé prsní kosti, protože první zhruba dva dny po vylíhnutí je jejich prsní kost velmi měkká a v případě nekvalitního hnízda se to může projevit na její deformaci. Velmi vhodné je také nabídnout holubům ke stavbě hnízd sušené ořechové listí, které odpuzuje cizopasníky. Toto doporučuji hlavně v letních měsících, kdy je boj s cizopasníky nejobtížnější, ale je to určitě jen jedno z řady opatření, které našim holubům usnadňuje život.
Důležité je pravidelné čištění hnízdních misek. Jsou holoubata, která mají svou misku naprosto suchou a na druhou stranu jiná zase zcela znečištěnou. Trus holoubat nám opět může být vodítkem, kdy je v holubníku něco v nepořádku, ať už zdraví, chyba při složení krmné dávky nebo nekvalitní krmivo atd.
Večer je vhodné zkontrolovat, jak rodiče svá holoubata nakrmili. Pokud tak neučinili vůbec, opět to může být signál ne úplně ideálního zdravotního stavu jak rodičů, tak ale i holoubat, protože holoubě, které si na svých rodičích krmení nežádá, většinou nic nedostane. Pokud se rozhodneme holoubata dokrmovat, je nutné to dělat vždy po večerním, případně i ranním krmení tak, aby rodičovský pár byl stále nucen svá holoubata krmit a my mu vlastně jen pomáhali. Pokud jsem byl nucen toto dělat, krmil jsem holoubata jen večer a většinou se situace sama po 3 - 4 dnech zlepšila natolik, že již nebylo nutné holoubata dokrmovat. Ale znovu opakuji, důležité je holoubata dokrmovat až po nakrmení starými holuby.
Já osobně odstavuji holoubata zhruba ve věku 5 týdnů, kdy už jsou schopna sama žrát. To dělám proto, že v tuto dobu je vhodná první vakcinace holoubat proti paramixo (používám kombinovanou vakcinu, která je účinná i proti herpesviru a po dalších 4 - 6 týdnech je nutná revakcinace), takže jakmile je naočkuji, jdou do samostatného oddělení. Dalším důvodem je i to, že v tuto dobu sedí rodičovský pár již na dalších vajíčkách a v nejbližším dnech se jim budou líhnout další mláďata, které budou rodiče krmit kaší. Bylo by pro ně pak velmi složité zvládnout dvoje různě stará holoubata a ta mladší by na to mohla doplatit. Holoubata jsou schopna samostatně žrát už zhruba od 4 týdnů života, takže jim toto nedělá žádný velký problém. Osamostatnění jim můžeme usnadnit tím, že je umístíme do nějaké menší voliérky nebo větší klece, tzv. školky, kde necháme jednoho učitele – starší holoubě, které již žere. Já to dělám tak, že jim dávám do kotce misky s krmením. Oni se tak učí už od svých rodičů, kteří toho rádi využívají a možná si víc hrají, než že by přijímali potravu, ale při odstavu již ví, co mají dělat. Další věcí, která se mi velice osvědčila, je, že mám pro výletky v podstatě 3 oddělení. No popravdě mám dvě, ale letos mám v plánu dodělat ještě třetí, abych měl i tu „školku“. Do dalších dvou oddělení budou holoubata dávána ve chvíli, kdy se mi podaří odhadnout jejich pohlaví. Výhodou je především to, že když dáte do holouběcího oddělení nová holoubata např. ze 3. – 4. líhně, tak ti z prvních jsou už často velmi vyspělí a prohánějí ty nově příchozí. Proto je ta školka velmi praktická a oddělení holoubat podle pohlaví zajistí, aby se mezi sebou mladí holubi nepářili a jejich vývoj tak nebyl zbytečně narušen, což je problém hlavně u holubic, které tak mohou zbytečně brzo snášet vajíčka.
Článek vznikl na základě volného překladu článku z časopisu Golebnik, jehož autorem i autorem fotografií je Jerzy Bogacz.
Foto – clanek:
Během prvních zhruba 30 dnů života jsou holoubata závislá především na péči rodičů
1. Líhnoucí se a čerstvě vylíhlé holoubě
2. Čtvrtý den po vylíhnutí
3. Sedm dní stará holoubata
4. Osmidenní holoubě po kroužkování
5. Jedenáctidenní mláďata
6. Třináctý den od vylíhnutí
7. Po 15 dnech – dokrmování
8. 18 den stáří
 1 |
 2 |
 3 |
 4 |
 5 |
 6 |
 7 |
 8 |
 |
(Zdroj: http://www.cschbohdalov.cz)
