PŘÍPRAVY NA CHOVNOU SEZÓNU I. - SELEKCE (PARUKÁŘI)

   Příprava na chovnou sezónu v podstatě začíná již při prvním „brakování“ (selekci) výletků v daném roce. Je potřeba si velmi dobře promyslet, které linie a genofondy nás mohou posunout v další šlechtitelské práci a na které aspekty v chovu se chceme v nové sezóně soustředit. Vše, co vám nesedí do chovného konceptu, musí nekompromisně pryč. Na holubníku většinou platí pravidlo: méně znamená více! A proto se vždy snažte uvolnit co nejvíce kapacity vašich chovných zařízení. Prospěje to nejen zdraví a kondici vašich holubů, ale především byste měli být odměněni bohatým odchovem následující chovné sezóně.

   Selekci u parukářů provádím přibližně ve třech etapách. Vzhledem k tomu, že se jedná o plemeno, které dospívá delší dobu (v základu 7-8měsíců), je vhodné nijak nespěchat. Ne nadarmo říkávali staří chovatelé parukářů, že by holub neměl opustit holubník dříve jak za rok. Teprve u dospělého jedince, po kompletním přepeření, uvidíte všechny jeho dispozice. Bohužel na to asi nemá většina chovatelů dostatečné prostory a uchýlí se k vyřazování dříve. Oko zkušeného chovatele dokáže kvalitu zvířete a vhodné proporce posoudit na holoubatech starých pouze několik týdnů, ale vždy je vhodné počkat do plného přepeření.     

   První selekci provádím již v průběhu chovné sezóny, kdy se snažím odchovat mladé z velmi starých holubů, které chci vyřadit. Staříky napářím na co nejkvalitnější protějšky, abych měl jistotu, že získám dobrý genetický materiál pro další práci a jakmile se mi podaří udělat odchov, staré holuby odstavím, nebo rovnou vyřadím. Toto se týká pouze holubů, ze kterých mám již mnoho odchovu a usoudím, že přišel jejich čas. Nebo starých jedinců, které získám od ostatních chovatelů a chci dostat jejich krev do mého chovu. Vždy je potřeba si tento krok velmi dobře promyslet, abyste unáhleným rozhodnutím nepřišli o důležitá zvířata. Nikdy nevyřazujte holuby, kteří vás posunují, nebo tvrdí nějaký důležitý prvek ve vašem směru šlechtění. Kvalitní chovné linie je vhodné utužovat zpětným napářením potomků na jejich samotné zakladatele. Tato selekce má jedno velké úskalí a to, že vlivem neočekávaných okolností (náhlý úhyn, viróza, infekce…) můžete velmi snadno o odchov přijít a tím i o kýženou krev.

   Druhou etapu vyřazovaní, zahajuji většinou po Přehlídce výletků strukturových holubů, která se koná v Říjnu. Některé holuby nechávám kolegům rovnou na výstavě, mají-li zájem. Poté se již plně soustředím na svá zvířata a snažím se vybrat (pro mě) nejperspektivnější jedince. Pro správný výběr jsou nezbytné kvalitní chovné záznamy, které by vám měli napovědět, kde se posouváte vpřed a jací holubi vám v této práci pomáhají. Na jejich základě proveďte posouzení ve svém chovu, porovnávejte potomstvo s jejich rodiči (prarodiči atd.). Tímto způsobem byste měli dokázat určit, kteří holubi jsou pro vaši další práci přínosem a na nich pak vystavět chovný koncept pro další sezónu. Zde jsem velmi rád za spolupráci s mým „mentorem“ v chovu parukářů Josefem Kostkubou, který vždy přijede ke mně na holubníky, a základní selekci provádíme společně. Konzultaci s ostatními chovateli rozhodně doporučuji! „Víc očí víc ví“ a další pohled na věc vám může kolikrát v rozhodování pomoci.

   Přes sezónu si zapisuji chovné záznamy do záznamového diáře, které následně přepisuji do počítače. Na uchování záznamu v počítači používám program Pigeon Planner. Ten mohu jen a jen doporučit. I když je v základu vytvořen pro závodní holuby, bezchybně poslouží i chovatelům ostatních plemen holubů. Každému jedinci zde vytvoříte kartu s podrobným popisem a postupným přidáváním potomstva vám program sám skládá rodokmeny. Tyto rodokmeny si následně vytisknu do tištěné podoby pro další práci. Program je volně ke stažení.

   Poslední etapu vyřazování provádím koncem Ledna. Vzhledem k tomu, že v této době už pomalu začínám novou chovnou sezónu, potřebuji uvolnit maximum kapacity svých chovatelských zařízení. Ve výřadu se soustředím na opětovnou probírku odrostlejších (jarních) výletků, kteří jsou již v této době plně dopeřeni. Preferuji koncept, kdy se snažím do chovu zapojit co možná nejvíce mladých jedinců (v kooperaci s pilotními staršími holuby), protože to je podle mě cesta, která vás bude posouvat stále vpřed. Druhá část odchovu (pozdní holoubata) pak čeká v samostatném oddělení, dokud mladíci nevyspějí. Odsud pak postupně vybírám vhodné jedince na chov a zároveň průběžně vyřazuji holuby, co se mi nehodí.

   Jak jsem psal již v úvodu, parukář je holub, se kterým byste v jeho chovu neměli spěchat (ostatně jako u většiny ostatních plemen). Při provádění selekce buďte velmi pečliví a zbytečně se neunáhlujte. Posuzujte své holuby v klecích s ostatními a své poznatky porovnávejte s chovnými záznamy a rodokmeny. Než budete chtít holuby pářit, ujistěte se, že jsou oba jednici dostatečně pohlavně vyspělí. To u sebe na holubnících nejlépe pozoruji ve společném oddělení pro výletky. Jakmile jsou samci aktivní a začínají nahánět (zahoukávat) samice, vím, že je ten správný čas na případné napáření. Samice pak dávám do páru nejlépe až po snesení prvních vajec. Do chovné sezóny si vždy nechávám dostatek rezervních holubů obou pohlaví.  

Autor článku a fotografií: MAREK POKORNÝ

CHOV-STRUKTUROVYCH-HOLUBU.CZ