Jdi na obsah Jdi na menu

Zakládáme nový chov Parukářů

 

Jak to všechno začalo...

 V minulém roce se ke mě shodou náhod dostaly dva páry těchto holubů, a i když se mi vždy líbili spíše drobnější a krátkozobí holoubci, našel jsem si k parukářům cestu. Jejich chov je pro mě veliká výzva, a oproti čínským holubům to není zas tak jednoduché. Původní dva páry jsem umístil do samostatných boxů (1-2) a těšil se na první holoubata. Ukázalo img_0673.jpgse, že když pro parukáře vytvoříte dobré podmínky, jsou to holubi velmi plodní a starostliví. Za podpory číňanů jako chůvek, se mi podařilo odchovat přes 20 holoubat (3-6), což je podle mě vynikající výsledek. V průběhu sezóny si mě tito holubi postupně získávali stále více, načež jsem se rozhodl, že založím nový chov.

 Nejprve jsem pro parukáře vyčlenil jednu samostatnou voliéru a přizpůsobil interiér tomuto plemeni. Zmenšil se počet sedaček, které jsem odsadil dál od sebe, aby si holubi nedeformovali paruky. Hřady se mi úplně neosvědčili, jelikož zabíraly poměrně dost místa, dominantní holubi si je obsazovali celé a ostatní tam nepouštěli. Klasické stříškové sedačky ukázaly se jako dostačující.

 

Chovný materiál

 Následně jsem se pustil do shánění chovného materiálu. Celý podzim jsem přivážel holuby od různých chovatelů. Mnohdy od známých, jelikož jsem členem Klubu chovatelů strukturových holubů a většina se řadí mezi českou chovatelskou špičku v parukářích. Nemalá část holubů pochází i ze sféry obchodníků. Měl jsem v plánu dovést i jinou krev z ciziny, ale bohužel vzhledem k ptačí chřipce, byly zrušeny všechny akce kam jsme se chystali. Základ mého chovu tedy tvoří několik původních holubů, asi polovinu nově dovezení jedinci různého stáří a nemalou část tvoří vlastní odchov. S proporcemi a typem těchto holubů jsem velmi spokojen.

 Ve chvíli kdy bylo vše po kupě (7), jsem provedl očišťovací kůru v podobě přeléčení kokcidií a kompletního odčervení. Bylo pro mě důležité, dostat holuby do dobré kondice. Přeci jenom byl chov poskládán z minimálně pěti různých zdrojů a né všichni jedinci byli ve formě. Po procedurách byla podávána probiotika.

 

Stavba nové ubikace

 Dočasná voliéra již praskala ve švech, takže přišel čas na můj letošní největší projekt - chovné oddělení s 12ti samostatnými boxy. Vizi jak to bude celé vypadat jsem měl v hlavě minimálně už půl roku. Základ pro voliéru jsem připravil již na podzim. Je tvořen klasickými zahradními obrubníky. Půdorysné rozměry p2150254.jpgchovného zařízení jsou přibližně 4,2m x 1,8m, přičemž každý samostatný box má šířku lehce přes 1m, hloubku 0,8m a výšku 0,8m. Základní konstrukce je tvořena střešními latěmi (6x4cm) a menší rámy jsou z latí (5x3cm). Původně jsem měl v plánu na většinu deskovin použít vodovzdornou překližku, ale po zjištění cen jsem musel alternovat OSB deskami, dřevotřískou a klasickou překližkou. Na střechu je použit pozinkový vlnitý plech. Pletivo jsem měl vyšetřené již z předchozích voliér (bodované o rozměru oka 13x13mm). Zbytek materiálů je zrecyklované staré řezivo, které oživuji el. hoblíkem či broušením. Koncept recyklace a používání starých materiálů je pro mě při tvoření chovatelských zařízení celkem důležitý. To je vidět i na dalším prvku této voliéry, kdy jsem použil "vykontěný" polykarbonát jako designový prvek (8-20).

 

Konstrukce chvoných boxů a voliéry

  Samotný box je tvořen klasickým dvoj-budníkem (tři boxy mají budníky z drátěného programu z kuchyňské skříně) a sedačkou (21-23). Vše je rozebiratelné a vyndavací. Lávka je z jedné strany nasunuta na dva vruty, na druhé vložena na dvě skobičky. Čílka budníků jsou uchycena na kuchyňské magnety (24-26). Na dno pokládám naformátované kartony a na ně pak rošty. Na hnízda si vyrábím dřevěné rámečky, do kterých vložím kobercovou vložku, dospod ořechové listí, navrch slámu (27-28). Pro lepší přístup a čistění (příp. vypouštění) dělám u boxů dvoje dvířka. V hlavních je rovnou zabudované žbrdlení, které je součástí krmítka vně budníku. To je tvořeno dřevěným rámečkem zavěšeným na skobičkách. Do něj vkládám závěsné misky. Nad krmivem je dřevěná přepážka, zabraňující vyhazování zrní (29-31). Pod dvířky je vyklápěcí lišta, zabraňující vypadávaní podestýlky při otevření (32-33). U každého budníku jsou tři skobičky na kroužky - svazové a značkovací (34-35). 

 Před-voliéra má dvoje vchodové dveře, je průchozí jelikož je zde možný přístup z obou stran zahrady. Mám v plánu do ní ještě nainstalovat sklopné lávky, které budou mít na koncích háčky, jenž se zachytí řetízky do kolmé polohy. Dno voliéry bude vysypáno pískem. Po sezóně bych měl celé zařízení ošetřit nátěrem a čela budníků rozlišit barevně.

 

Přesun parukářů do *** GRAND HOTELU ***

 Jakmile jsem zařízení dokončil, přišlaimg_6232.jpg na řadu nejočekávanější část díla - usazování holubů (36-39). Koncept párů jsem měl připraven dlouho dopředu a je postaven na dvě kola, kdy v průběhu sezóny přehodím holubice k jiným samcům, abych získal více genofondu. I proto jsem páry umisťoval tak, aby na sebe původní partneři neviděli. Každému holubovi jsem před vložením do boxu ostříhal zadní partie pod ocasem a zkrátil "supí" pera pro lehčí oplození. Dále preventivně ošetřil Arpalitem, navlékl značkovací kroužek a zapsal do záznamového diáře. Po několika dnech je vidět, že to parukářům v boxech opravdu svědčí. I méně aktivní jedinci se začínají se sílícím sluníčkem a dostatkem klidu probouzet a většina holubů si již nahoukává své protějšky na hnízda. Doufám, že se bude holubům dařit a budeme se společně těšit z nového odchovu.

Marek Pokorný  

   

 

  

 

  

 

Náhledy fotografií ze složky Zakládáme nový chov Parukářů

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář